NOVINKY

arr3SLEVA 5% pro Vás!Zaregistrujte se zde a získejte slevu 5% na jakýkoliv Váš nákup!!! ! Registrace je ZDARMA! Zároveň... arr3Rozdáváme DÁREČKY!!!Víme, že maličkosti potěší... a víme, že pokud je maličkost užitečná, tak potěší... arr3Přihlašení ZDE!Jste-li již naši registrovaní uživatelé, klikněte ZDE a přihlašte se před nákupem! Náš systém Vám...

KONTAKTY

www.chladnezbrane.eu
Tyršova 334
Velký Osek 281 51
tel: +420 774 140 390
napište nám

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

Nyní nově zasíláme I NA SLOVENSKO!!! :-)

Na popud slovenských zákazníků jsme vytvořili i tuto možnost. Je vidět, že Slovákům také záleží na dobré ceně ;-)
Podmínkou je však nákup nad 800,- a platba předem na účet.
Více informací zde



Kdo jsou to NINDŽOVÉ?!

 

Kdo jsou to "NINDŽOVÉ"??!

Mými rodiči jsou nebesa a země.

Mým domovem je mé tělo.

Mou silou je má věrnost (loajalita).

Mým kouzlem je můj výcvik.

Můj život i má smrt je moje dýchání.

Mé tělo je sebeovládání.

Mé oči jsou slunce.

Mé uši jsou jemnost a citlivost.

Mým zákonem je sebezáchova.

Mou silou je přizpůsobivost.

Mou ambicí je plné využití každé příležitosti.

Mým přítelem je moje mysl.

Mým nepřítelem je neopatrnost.

Má cesta je nindžucu.

Tajní japonští zabijáci a špióni, zvaní nindžové, nebyli vybájenými postavami. Ve starověkém Japonsku od 6. stol. n. l. až do 17. stol. skutečně žili a existovali. Byli to nájemní bojovníci, vyhledávaní zejména na těchto pět činností: vyzvědačství, průzkum v nepřátelském teritoriu, doručování tajných zpráv, sabotážní akce a také zabíjení označených osob. Používali celou řadu vlastních či jinak poupravených zbraní, které jim umožňovali udeřit vždy rychle, tiše a tvrdě. Mezi nejoblíbenější zbraně patřili "shurikeny" - vrhací zbraně/hvězdice na krátkou vzdálenost. Některé funkční a ostré repliky naleznete zde. Na delší vzdálenost používali nehlučné foukačky/flusačky, jejichž šipky namáčeli v jedech.

Byly to ale také jejich schopnosti a dovednosti, jež z nich vytvořili postavy, které ostatních lidech vzbuzovaly obavy a strach. Patřila k nim schopnost přemisťovat se rychle a nepozorovaně na velké vzdálenosti, dovednost skrývat se v kterémkoliv prostředí, umění se zdánlivě ztratit a znovu se objevit a mnohé další.

 

Začátky nindžucu, jež  se obvykle datují přibližně mezi lety 500 až 300 před n. l., se všeobecně připisují – jako ostatně většina orientálních bojových umění – čínským vlivům. Neexistuje žádný stručný anglický výraz, jímž by se dal přesně vyjádřit. První zmínky o nindžích jsou z konce 6. století, kdy japonský kníže Šótoku využil jejich služeb pro výzvědné úkoly.

Tzv. „zlatý věk“ nindžů začal na počátku válek Sengoku, kdy se název „nindža“, jakožto „muž ze stínu“ stal známý v širší veřejnosti. Nindžové byli najímány různými vladci pro všelijaké bojové účely. Také se však s nimi znepřátelili a vedli válku. Například japonský vojevůdce Oda Nobunagou se znepřátelil se skupinou nindžů z oblasti Iga. V roce 1579 vyslal Nobunaga do údolí Iga armádu o 8000 můžů! Avšak nindžové, kteří na vojáky útočili ze svých úkrytů v horách, dokázali vojsko vytlačit zpět. Až v roce 1581 se Nobunaga rozhodl zcela vyhubit skupinu nindžů Iga. Vyslal tedy proti nim vojsko zhruba o 50 000 mužů i s nindži najatých z jiných klanů. Nindžů z Iga bylo pouze okolo 4000, přesto vedli obrannou bitvu zhruba jeden měsíc. Poté rozpustili své veškeré obranné jednotky a rozptýlili se po celém Japonsku. Po několika letech se rozptýleným příslušníkům nindžů z Iga podařilo opět pospojovat do menších klanů, jež se vytvářely v různých částech Japonska.

Jiné velmi známé seskupení nindžů bylo z území Koga. Zahrnovalo okolo 53 rodin. Specializovali se na léčitelství, konstrukci různých nástrojů a zbraní a na manipulaci s výbušninami. Počet bojovníků v této skupině sice nebyl veliký, byli to však elitní bojovníci a stali se tak vedle skupiny nindžů z Iga nejproslulejší skupinou v celých dějinách nindžucu.

V roce 1600 zachránili tito bojovníci ze skupiny Koga vladaře Tokugawu před vražedným útokem. Vyrobili figurínu, která znázorňovala knížete Tokugawu, a naplnili ji výbušninou. Tu pak vyslali na cestu v kočáře i s ozbrojeným doprovodem, aby nepřátelé nabyli dojmu, že v kočáře jede pravý Tokugawa. Lest se podařila: nepřátelé na vůz zaútočili, přičemž celý doprovod bránil vůz do posledního muže. Tím však úspěšně upoutali pozornost a skutečný kníže Tokugawa odjel z nebezpečné oblasti v jiném voze.

Tokugawa na tuto službu nezapomněl. A když se v roce 1603 stal šogúnem a vladl celému Japonsku, těšili se nindžové z Koga jeho důvěře. Jako šogún jejich služeb nadále využíval.

Když skončilo chaotické období Sengoku, začalo v roce 1600 téměř třistaleté období míru a prosperity označované v dějinách Japonska jako éra Tokugawa. Tokugawa po svém jmenování šogúnem se přestěhoval do Tokia. Vzal s sebou oddíl tří set nejlepších nindžů z oblastí Koga i Iga. Ty mu pak zajišťovali bezpečnost na jeho hradě.

Nindžové v tomto období míru sice nadále vykonávali špionážní práce, kurýrní služby nebo opatřování informací, ale plnili zejména úlohu tělesných strážců Tokugawy.

Postupem času nindžové stárli a jen málo mladých mužů bylo ochotno podstupovat náročný výcvik, jež jediný je mohl naučit všemu, co musel opravdový nindža umět a znát. A tak v druhé polovině sedmnáctého století umění nindžucu pomalu vymíralo. Naštěstí byly všechny metody a techniky zaznamenány pro budoucí potřebu v „tygřím svitku nindžů z Koga“.

 

Autor článku: Ondřej Kurka

Zdroje: Tygří svitek nindžů z Koga (Jay Sensei)

Nindžové 1460 - 1650 (Stephen Turnbull)

 

 

OGJmO